Česká centra, Czech Centres

Česká centra / Czech centres - logo

Program

4.5.2011 18:00 - 10.6.2011

SofiG: Děti Hrušova

Všechny fotografie, které máte možnost si nyní prohlédnout, byly pořízeny v Hrušově, což je část města Ostravy, která je neblaze poznamenána násilnou industrializací. Z té příčiny zde dnes už nenaleznete jedinou historickou památku.

Hrušov je osídlen převážně romskými spoluobčany. Území, ve kterém se vyskytují, bylo nešetrně přeťato dálnicí a zasaženo povodněmi. Tamaru Černou nejvíc zaujalo, jak si právě v těchto místech dokáží děti nerušeně hrát a způsob, jakým si hrají.  
Na jejích fotografiích je nejkrásnější to, že v nich dokázala plně vyjádřit rozjásanou bezprostřednost i zadumaný smutek romských dětí. Romská dítka si totiž mnohem naléhavěji dovedou vychutnat přítomnost každého okamžiku, více si uvědomují chvilkové trvání nastalé události. Jejich prožitek je proto vždycky intenzivní a vypjatý.
V zásadě zde platí, že co fotografie, to něčí příběh, něčí citový zážitek. Kdybychom měli vznést paralelu k literatuře, museli bychom říct, že každá z těchto fotografií je uzavřenou lyrickoepickou básní, v níž je složitost života podána v jednoduché zkratce.

Okolní prostor není v nich jen jakousi stafáží, je přímo vnořen do zobrazovaného příběhu, jako by se snažil jej dovyprávět. Někdy působí jako spoluhráč, jindy jako soupeř snímaného výjevu. Téměř vždy však prozrazuje syrovou opuštěnost, tesknou prázdnotu.
Všechny tyto snímky ovšem vynikají jednou zvlášť důležitou kvalitou: je v nich zosobněna něha. Něha, která je slastná i trpká zároveň. Něha, která je následkem roztomilosti i soucitu.

Svým fotografickým uměním potvrzuje Tamara Černá v nejvyšší míře, že fotografie není něco statického a strnulého, ale že v ní naopak může být daleko více dynamičnosti a napětí než na filmovém pásu.
Její fotografie totiž nezachycují stagnaci, nýbrž vývoj, nikoliv stav, ale proces, je v nich zcela zřetelně vidět vykrystalizovaný pohyb emocí, prchavý dotek nálady. Krátce a prostě: Tamara Černá vdechla svým fotografiím radostně bolestný polibek života.  /Ondřej Nádvorník/

Autorka fotografií Tamara Černá, umělecký pseudonym SofiG, se narodila a žije v Ostravě, třetím největším městě české republiky. Od malička ji vábilo divadlo, hudba a tanec. Nejprve začala navštěvovat baletní studio v Národním divadle moravskoslezském, s nímž je svázána dodnes. Když ji bylo deset, vstoupila na ostravskou konzervatoř, kterou po osmi letech úspěšně ukončila. Již během studií účinkovala v baletních inscenacích Národního divadla moravskoslezského, kam poté vstoupila do stálého angažmá jako sólistka baletu a kde nyní působí jako baletní mistr. Posléze absolvovala i vysokoškolská studia na Janáčkově akademii múzických umění v Brně. Své zkušenosti v tanečním oboru mnohokrát uplatnila též jako choreografka.
Za interpretaci svých rolí byla odměněna několika cenami, získala i nominace na prestižní Cenu Thálie. Nejvíce ji naplňovaly role dramatického vyznění, v nichž se klade důraz na obsah a prožitek. Za všechny jmenujme například Annu Kareninu, Carmen, nebo Mechmene Banu v Legendě o lásce.
V závěru aktivního tanečního života se jí dostal do ruky fotoaparát a s ním i nový rozměr pro možnost vyjadřovat se veřejně a ukazovat tak nadále své názory, pocity nebo jen nálady. Od té doby již uspořádala spoustu výstav doma i v zahraniční.
Hlavním tematickým těžištěm jejich fotografií je nejenom balet, který je jí pochopitelně blízký, ale především reportážní a portrétní fotografie, u níž znatelně využívá obrazové zkratky.
Tamara Černá má tu jedinečnou schopnost, že dovede takříkajíc „načíst“ tváře lidí, aby pak v jednom cvaknutí spouště vyhodnotila celý jejich život.  /Ondřej Nádvorník/

http://www.sofig.cz/

4.5., 18:00 – vernisáž, ČC

Výstava pokračuje do 10.6.2011 

 

Místo konání:

Rakovski 100
1000 Sofia
Bulharsko

Datum:

Od: 4.5.2011 18:00
Do: 10.6.2011

Organizátor:

České centrum


Připomenutí akce
Tuto akci nelze připomenout, protože akce již začala